Prezentace dokumentuje bouřlivý rozvoj laboratorní medicíny v 21. století a uvádí její hlavní rysy a trendy do budoucnosti.
Referenční hodnoty potřebujeme znát pro správné zhodnocení výsledku laboratorního vyšetření. Jsou popsány metody jejich určení a rozdíly od diskriminačního limitu a tzv. cut-off hodnoty.
Laboratorní vyšetření nezačíná přidáním činidla ke vzorku, ale přípravou pacienta, odběrem vzorku, transportem do laboratoře, analýzou, kontrolou výsledku a jeho předáním ošetřujícímu lékaři.Součástí tohoto materiálu je popis tohoto laboratorního procesu.
Laboratorní vyšetření je u onemocnění trávicího traktu z velké části nahrazeno endoskopickými a zobrazovacími metodami, přesto má však stále svůj význam. Seznamte se s nejdůležitějšími laboratorními metodami, užívanými v gastroenterologii v současnosti.
Chemické vyšetření moči a močového sedimentu patří k základním analýzám, které se provádějí u všech hospitalizovaných nemocných. Základní vyšetřní moči provádí i praktický lékař ve své ordinaci. K vyšetření se užívají diagnostické proužky a jejich zabarvení se pak srovnává se stupnicí okem, nebo reflexní fotometrií.
Hormony jsou vylučovány žlázami s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy) do krve. Tou jsou dopraveny k místu určení. Ve tkáních se vážou na specifické receptory buněčné membrány či jádra a nastartují změnu metabolismu – buňka reaguje na hormon.
Laboratorní vyšetření má zásadní význam pro posouzení funkce ledvin (glomerulární filtrace i funkce tubulů). Vyšetření proteinurie, albuminurie a hematurie umožní zachytit onemocnění ledvin v počátečních stadiích. Konečně u pacientů se selháním ledvin umožňuje laboratorní vyšetření odhalit metabolické odchylky a adekvátně je pak léčit.